Třinec - z coursingu se stal výlet

Tak.....domluvily jsme se s Luckou, že vyzkoušíme. Coursingový trénink v Třinci.Coursing v třinci probíhá pod záštitou paní Evy Čapníkové . Naložila jsem kluky do auta a vydaly se směr teta Lucka, abychom je naložily. Teta tentokrát sebou brala i Davida. Takže zrzouny jsme naložily do auta a vydaly se směr Oldřichovice. Prní otázka tety, ví škudy jet, koukala jsi na mapu???. Jo koukala jsem. Po cestě jsme se bavily o všem možném. Nakonec jsme přejely odbočku a musely využít mobilního spojení, abychom dobře dojely. Okolí bylo překrásné, všude samé louky a viděli jsme i kravičky. Natahli jsme jsme dráhu, a dostaly jsme na start Dara s Ronjou a čekaly, co se bude dít. Nakonec jsme si sedly na zem a čekaly. Bohužel zklamala technika. Takže jsme posbíraly kolíky a zeptaly se kam se můžeme projít po okolí. Nasměřovali na k hotelu Kozinec. Cesta byla náročná, hlavně pro mého stříbrného broučka. Bylo to šíleně do kopce. Najednou jsem prohlásila, Lucko nahni se dopředu, ať mi nezatěžuješ zadek, kde už bylo kolem 160 kg. Tak jsme se obě dvě naklonily dopředu a přemlouvaly autí ať neblbne a jede a u toho se řechtaly jak blbé i s Davidem. Nakonec jsme zastavily před hotelem, pochválily autí, že vydrželo. Vzaly jsme psy a vydaly se cestou do kopce, zastavily se u klád, kde jsme si odpočinuly. A posléze pokračovaly v cestě. Teta Lucka fotila, takže si na fotky bude muset počkat, až je dá na rajče. Po cestě zpátky jsme zažily adrenalýn. Dar s Ronjou pobíhaly pořád po lese, zdržovali se blízko nás. Najednou skočili do lesa, my byly v klidu, však za chvíli příjdou. Najednou jsme slyšely zakňučení a tím skončila legrace. Lucka hvízdla na prsty, na které reaguje i Dar.....žáden pohyb. Zavolaly jsme jménem nic...počkaly jsme chvilku a najednou pohyb.....Ronja a Dar nikde. Teď jsem pískla já a zavolala...nikde nic. Takže David  musel stát na cestě a čekat a my se s Luckou vnořily do lesa, následování Remusem a vedeni Ronjou. Volala jsem a pískala a nic.....infarktový stav. Šly jsme dále, najednou Lucka uviděla pohyb, a zatleskala a zavolala jménem. Byl to Dar, zkontrolovala jsem nohu, protože měl divně obvaz a všechny nohy byly v pořádku. Tak jsme se vydaly zpět nahoru k Davidovi. Když jsme vylezly na světlo všimla jsem si, že Dar má potlučené kolem oka a teče mu krev, hned jsem si pomyslela, ještě že nepřišel o oko. Takže má tři tržné rány kolem oka. vyplachlý jsme to vodu a vydaly se ještě pro masenko. David měl  hlad a tak jsme se vydaly na pizzu k Ježkovy i se psy. Byly jsme tam hlavní atrakcí. Poseděly jsme  a vydaly se domů. David byl k neutahání, ještě blbnul ve skakacím hradu, na pískovišti a houpačkách s ostatními dětmi. Energie na rozdávání.

Fotky najdete zde